úterý 23. října 2012

Coura

Coura

K většině důležitých věcí v životě se tak nějak prožijete. Nenastanou ze dne na den. Jdou tak nějak pozvolna a najednou jsou a jsou nedílnou součástí Vašeho života. V mém případě to bylo trochu jinak. Život se mi změnil doslova ze dne na den. Popravdě mně nikdy předtím ani nenapadlo převléknout se do ženských šatů. Kdyby mně Andrea nevyhecovala nikdy by se to nestalo. Jejímu přání a hecování se nedalo donekonečna odolávat. nakonec stačilo několik panáků, pár sladkých slůvek nějaké to popíchnutí abych souhlasil a už nebylo cesta spět. Doslova se se mnou mazlila když měnila můj zevnějšek aby si mohla vyrazit ven s kamarádkou. Oholit pořádně dohladka nebyl problém. Když, však žádala abych se vyholil a oholil si i nohy začal jsem se cukat. Spustila to svoje líbezné: „ Ale slíbils mi to, víš ty seš...“ A to kapituluje každej. Snad abych se nepořezal sama mi nohy oholila. Jak na ně natahovala bílé punčochy musel jsem uznat že na chlupatých by se zrovna nevyjímali. Dodnes mám bílé nejraději. Navíc ten pocit mít na těle oblečený oděv který místo toho aby hřál a chránil před vzduchem, příjemně chladí a nechává vzduchu volnost pohybu. Hladil jsem si stehna a nechal ji aby si se mnou dělala co uzná za vhodné. Dámské těsné kalhotky s obtížemi skryli můj rozkrok a já nechápal proč si nemohu obléci normální slipy. Ale nedala jinak než že to musí být právě tyhle růžové kalhotky, jejichž zadní díl se mi zasul mezi půlky. Bílá podprsenka s vyplněnými košíčky vytvořila jakést takés obliny na hladké hrudi. A šup k nočnímu stolku. Mejkap, řasy, líčidla a rtěnka postupně zakrývali mužské rysy mé tváře. Nakonec paruka a minišaty. Když jsem se podíval do zrcadla nepoznal jsem se. Přede mnou stála mladá holka. Andrea se rychle obléka snad abych si to nakonec ještě nerozmyslel a vyrazili jsem do nedalekého nákupního centra kde si chtěla vyzkoušet do jaké míry uspěla s mou „ přeměnou“. Podařilo se dokonce tak dokonale že se mi začal dvořit jeden kluk a to dost neodbytně. Andrea mně nakonec ponoukla ať s ním jdu na pokoj, když nedá pokoj. Do ucha mně šeptla že asi zažije nepříjemné překvapení. Překvapení to však spíš než pro něho bylo pro mně. Marně jsem se mu snažil vysvětlit že nejsem holka ale převlečenej chlap. Ani hluboký tón hlasu nezabral a tak jsem si na důkaz svých  slov vykasal sukni a stáhl kalhotky. Čekajíc že se zarazí a bude reagovat buď návalem vzteku nebo se rychle vypaří. Zmýlil jsem se místo toho si pně prohlédl, pohladil po tváři potěžkal mé nádobíčko a pronesli něžně. Nikdo není dokonalí ale ty k tomu máš opravdu pouhý kousek. Vyrazilo mi to dech a zmátlo víc než jsem si byl schopen přiznat. Dokonce natolik že jsem se jím nechal osahávat a nakonec mu i dovolil aby mně zbavil panictví nebo pannenství?. Vnikl do mně s láskou na kterou budu vzpomínat dokonce svých dnů. A  od té chvíle nebylo již cesty spět. Dneska se živím jako dívka na telefon, někdy si seženu u nějakého kouska přímo na ulici. Já mám co nabídnout i prsa jsem si nechal udělat. Nevím zda je to tím jak vypadám nebo zda se najde tolik chlapů který touží po sexu ... ale nouzí netrpím a zákazníků mám až až   ( a mimochodem alkohol  vyprchal ještě předtím než jsem se probudil v jeho náručí přesto jsem nelitoval )